JAK TO CELÉ ZAČALO?

Když se ohlédnu zpátky jako malá jsem si celé dětství hrála na školu, zapisovala "žákům" známky, psala křídou po skříních a s nadšením vysvětlovala látku svým plyšákům. Mohlo mi dojít, že tahle malá holka, co si od rána do večera hraje na učitelku, bude mít co dočinění se vzděláváním. Jenže život mě nasměroval jinam – na cestu, která mi ukázala, jak těžké může být zvládat školu, když se v hlavě odehrává chaos a stres bere kontrolu nad celým tělem.

Na druhém stupni základní školy se u mě objevily panické ataky a chronický stres. Škola mě bavila, ale zároveň vyčerpávala. Chtěla jsem podávat výborné výkony, ale moje hlava i tělo se začaly bránit. Bylo to těžké období nejen pro mě, ale i pro moje rodiče, kteří mi byli obrovskou podporou, ale sami nevěděli, jak mi pomoci. Tehdy jsem byla často po nemocnicích, protože sami lékaři nejdříve nevěděli, co se se mnou děje. Tenkrát psychické problémy nebyly tak diskutovaným tématem jako jsou dnes. 

Už tehdy jsem si kladla otázku: 

"Co se v mém mozku děje, že mi vypíná hlavu i tělo?"

Později jsem se začala zajímat o neurovědu, psychologii a koučink. Chtěla jsem pochopit, proč někteří lidé školu/práci zvládají s lehkostí, zatímco jiní se v ní trápí. Proč někdo vyniká a jiný má pocit, že nikdy nebude dost dobrý? A hlavně – jak to změnit.

I přesto, že jsem vystudovala ekonomiku a marketingovou komunikaci, ve školním roce 2018/2019 jsem poprvé vstoupila do třídy jako učitelka a okamžitě jsem pochopila, že škola není jen o známkách a učivu. Bavilo mě se studenty diskutovat, poslouchat jejich názory a pohled na svět. Možná i to byl důvod, proč jsem se studenty měla vždy krásný vztah. Studenti za mnou chodili nejen s otázkami ke studiu, ale i s obavami o budoucnost, s pocitem, že nejsou dost dobří, že neví, co dál. Sdíleli se mnou jejich úspěchy i pády. Viděla jsem, jak jsou pod tlakem, jak se srovnávají s ostatními a jak zoufale potřebují podporu – jak od rodičů, tak od učitelů.

Během mateřské jsem si dodělala doplňkové pedagogické studium a prošla jsem si desítky dalších českých i zahraničních kurzů zaměřených na neurovědu, efektivní učení a zvládání stresu. Nejvíce mě ovlivnila spolupráce s koučkou Alicí Nehybovou (S láskou Alice, ALIFEBYZNYS), která mě nejen koučovala, ale také jsem pro ní na mateřské i částečně pracovala. Jelikož jsem tuto oblast chtěla prozkoumat do hloubky, navázala jsem roční školou koučinku u Hanky Lustikové (MŠMT certifikace).